Loading color scheme

Vadim Petrov

Uveřejněno v kategorii PRAVIDLA ŽIVOTA

Hudební skladatel. Věk: 86. Znamení: Blíženci. Místo narození: Praha

Vadim Petrov je český hudební skladatel, klavírista a hudební pedagog. Během své kariéry napsal více než 1 400 skladeb hudby pro filmy a televizní seriály, divadelní hry, rozhlasové vysílání a také klasických děl.
Vadim Petrov je synem ruského emigranta, lékaře MUDr. Vadima V. Petrova, potomka starobylého šlechtického rodu Repninů-Rěpninských s rodovou tradicí sahající do roku 842. Dědeček Vasilij A. Petrov (1872–1949) dožil v Praze, byl významnou osobností ruského společenského života, spjat s pravoslavným chrámem sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, blízkým přítelem biskupa Gorazda a kaplana Vladimíra Petřeka, zastřelených nacisty. Matka Adéla Tůmová, narozená v Turnově, byla sólistkou Pěveckého sdružení pražských učitelek, nejstaršího ženského sboru v Čechách, založeného v roce 1912.
Vadim byl vychován v prostředí typickém pro intelektuální společnost první republiky a ukázal svůj hudební talent již v raném věku. Jeho první skladba – „Biblické písně“ – byla ovlivněna katedrální hudbou
a sbory. Již jako šestiletý začal studovat hru na housle u profesorky Ing. Volfové, profesora O. Šilhavého, později přešel ke studiu klavíru u profesorky L. Hedrychové a studiu hudební teorie u profesora J. Gabriela – žáka významného českého skladatele Zdeňka Fibicha. Na léto a víkendy jezdil s rodiči do vily v Novém Vestci, kde v roce 1945 začal u regenschoriho Josefa Klazara ve Staré Boleslavi studovat hru na varhany, stejně jako Klazarův nejúspěšnější žák, hudební skladatel Václav Trojan. Již v této době byl fascinován světem dějové fantazie a představ a své pocity se pokoušel vyjádřit hudbou. Vznikaly první skladby „Zimní nálada“, „Skřivánčí písně“, „Píseň slavíka“ a další.
Mezi lety 1944 až 1951 Vadim studoval v ruštině Ruské spolkové gymnázium na Pankráci. Podrobně se zde seznámil i s historií země svých předků, kulturou a především hudbou ruských velikánů. Na gymnáziu nejprve zpíval ve školním sboru, potom se stal jeho dirigentem. Jeho vztah k hudbě již byl cílevědomý – skládal, upravoval a zpracovával písně na ruské i české texty. Po gymnáziu byl přijat ke studiu skladby
a hry na klavír na pražskou Akademii múzických umění. Učiteli mu byli významní hudební skladatelé – prof. Miloslav Kabeláč navazující svou symfonickou tvorbou na tradice velkých českých symfonistů (Antonín Dvořák, Bohuslav Martinů) a prof. Jaroslav Řídký, prof. Václav Trojan či prof. Václav Dobiáš. Studium AMU ukončil v roce 1956 „Symfonickou básní Vítkov“ – o vítězství husitů nad císařem Zikmundem v Praze. Po ukončení studia byl Petrov přijat jako vedoucí oddělení Lidové zábavy do Městského domu osvěty hl. m. Prahy.
V roce 1958 Vadim Petrov založil jako součást Městského domu osvěty v Praze Lidovou konzervatoř. Byla převedena do působnosti školství a ve čtyřletém studiu nabízela vzdělání v oblasti skladby, aranžování, dirigování, hry na hudební nástroje se zaměřením na jazz, zpěv, scénický i společenský tanec a herectví pro tzv. divadla malých forem. Díky seznámení s paní Francis Ježkovou, vdovou po Jaroslavu Ježkovi, se mu po mnoha letech v roce 1990 podařilo získat souhlas jeho dědiců k přejmenování Lidové konzervatoře na Konzervatoř Jaroslava Ježka. Z této školy vzešla celá řada českých novodobých umělců populární hudby.
Nejplodnější léta pro Petrova začala v roce 1960, kdy zahájil spolupráci s Československou televizí. Spolu s Filmovými studii Barrandov a Krátkým filmem Zlín složil Vadim Petrov hudbu pro 172 filmů a více než 244 televizních seriálů. V roce 1964 začal pracovat s divadly a složil 54 her pro Národní divadlo v Praze, Vinohradské divadlo, Divadlo S + H, Violu, Lyru Pragensis apod.
Po roce 1968 v důsledku politické perzekuce po pražském jaru musel Vadim Petrov opustit post ředitele Lidové konzervatoře. Dostal také zákaz veškeré umělecké činnosti v rozhlase, televizi a filmu. S pomocí přátel nastoupil místo profesora na Konzervatoři Jana Deyla pro zrakově postižené. Na škole založil dívčí pěvecké kvarteto Carmina lucis. Unikátnost tohoto kvarteta byla pro spisovatelku Markétu Zinnerovou natolik inspirující, že napsala scénář pro televizní film Chvíle pro píseň trubky režiséra Ludvíka Ráži. Film získal na Mezinárodním televizním festivalu v Monte Carlu v roce 1981 hlavní cenu Zlatou nymfu. Ve filmu si též jako herec zahrál postavu profesora.
Na Pražskou konzervatoř Vadim Petrov se vrátil v roce 1976 a působil zde jako profesor skladby a hudební teorie až do roku 1992. Mezi jeho žáky patří nejvýznamnější čeští hudebníci a umělci.
Od roku 1954 je ženatý s manželkou Martou, rozenou Votápkovou, s níž má tři děti: Vadima, Taťjánu a Kateřinu. Vnučkou je topmodelka Linda Vojtová.

 

Abyste něco získali, musíte pro to sami něco udělat.
Patřím mezi lidi, kteří se neumějí vzdávat.
Nemám rád, když mi někdo lže.
Za všechno ve svém životě vděčím svým rodičům a manželce.
Všichni občas musíme dělat kompromisy.
Žít znamená být stále aktivní.
Líbí se mi realizovat své ideály.
Doufám, že jednou budu moci zemřít s čistým štítem.
Je důležité mít na paměti, že všechny zlé skutky se vracejí.
Vždy se snažte nic v životě nevzdávat.
Peněz musí mít člověk tolik, aby nestrádal a mohl pomoci i druhým.
Prahu mám rád, protože je to moje milované rodné město.
Svou životní filozofii měnit nechci.
Nejlepší odborník je ten, který se stále vzdělává.
Nyní mě znepokojuje to, že mladí lidé ztrácejí vzájemný kontakt a komunikují hlavně s PC.
Mé tajemství úspěchu je v naplnění životního poslání.

AKTUÁLNÍ ČÍSLO

Naši partneři

komora clen

Audi

smart 270x371 02

Paliy

Banner LaVino

Banner cafedock

Banner cafedock2

onix

Banner felixir

Banner lexus

Banner Lazne

Banner reviderm

Banner napoleon