Martin Hofmann

Herec

Po ukončení gymnázia byl přijat na DAMU, obor činoherní herectví, do ročníku Borise Rösnera.
V roce 2000 absolvoval titulní rolí v dramatu Georga Büchnera Vojcek. Po dvouletém angažmá v divadle Rokoko odešel na volnou nohu; nejčastěji spolupracuje s divadelním spolkem Kašpar v Divadle v Celetné. Z rolí např.: Cyrano, Don Juan v Soho, Krysař, Stavrogin v Běsech, Guildenstern ve Stoppardově hře Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtví a další. Hraje také s Milanem Lasicou a Bolkem Polívkou v představení Mínus dva a v Černé Labuti v Praze uvádí několikrát měsíčně dnes už kultovní představení Lordi. Hrál ve filmech Silný kafe, Kdopak by se vlka bál, Hezké chvilky bez záruky, Hanele, Kletba bratří Grimmů, Běžci. Nedávno měl premiéru seriál HBO Terapie, kde hraje manželský pár společně s Annou Geislerovou. Do širšího povědomí diváků se dostal rolí v seriálu Ulice. Jeho poslední divadelní premiérou je představení F. M. Dostojevského „Něžná je noc“ v Divadle v Celetné.

Kdo objevil vaše herecké nadání?
Patrně přijímací komise na DAMU. Ročník si tehdy vybíral skvělý Boris Rösner a ze zhruba 450 uchazečů bylo 11 přijato. No, měl jsem štěstí – byl jsem mezi nimi. A vzhledem k tomu, že mě v průběhu studia nevyhodili, dá se snad říct, že moji učitelé měli konstantnější pocit nějakého mého „nadání“.

Jaká kritéria máte při výběru role?
Nemusela by být úplně blbá, ta role, a v blbé hře. To už zavání neúspěchem. Ne, vážně – záleží na tom „co, proč, kde“ a velmi záleží na tom „s kým“.

Máte nějakou vysněnou roli?
Ne, nemám. Cyrana hraju a Merkuzia jsem hrál. Já mam velké štěstí na role. Bral bych Oněgina nebo Raskolnikova. To jsou krásné role. Ale pokud je nebudu hrát, opravdu to přežiju.

Jste workoholik?
Ne, nejsem a nebudu. A lidí, kteří jsou, je mi opravdu líto.

Setkáváte se s velmi zajímavými lidmi z branže. Máte mezi nimi kamarády?
Mám. A dokonce i blízké přátele. Lidi, co dělají divadlo, jsou totiž často ti nejlepší lidi, co můžete vůbec potkat.

Jaké jsou vaše současné projekty?
Nebudu vás ohromovat svojí vytížeností. Někteří kolegové to rádi dělají, a občas jsou to kecy. Pro mě je teď nejdůležitější, aby dobře dopadla premiéra Dostojevského v Celetné. Hrajeme to jen dva herci, je to náročné a doufám, že to bude pro diváky zážitek. Zážitek ze setkání s jedinečným autorem a zážitek z dobrého divadla. Snad.

Proč jste se rozhodli pro Dostojevského?
Bude to druhé představení tohoto autora v Divadle v Celetné. Už tam hrajeme Běsy, které režíroval Alexandr Vasiljevič Minajev. Představení „Něžná je noc“ jsou 2 malá představení v jednom večeru. Je to fragment ze Zločinu a trestu a v druhé půlce Něžná. A pro Dostojevského jsme se rozhodli, protože… no znáte hodně takových autorů?