V roce 2021 pořádala Česká manažerská asociace tři velké konference, které představovaly veřejnosti manažerské metody 21. století a cesty, jimiž lze dosáhnout ekonomické prosperity. Jejich společným výrazným tématem byly zejména změny systémů řízení s ohledem na nástup nových technologií, robotizace a umělá inteligence.

Průmysl 4.0 je hlavně o revoluci v myšlení. „Nezabýváme se jednotlivými roboty, ale jejich celkovou kooperací pro zapojení do výroby. Kolem našeho Testbedu vytváříme celý technologický ekosystém se zaměřením na umělou inteligenci. Já mám rád, když výsledky výzkumu jdou do praxe,“ vysvětlil prof. Vladimír Mařík, proč vzniklo Národní centrum průmyslu 4.0.
Vítězslav Lukáš z technologické společnosti ABB definoval výzvy tři. Kromě udržitelnosti zmínil stárnutí populace a globální ekonomiku. Vyvrátil mýtus, že jedním z negativních vlivů robotizace je úbytek pracovních míst. „Data ukazují, že země s největší mírou robotizace vytvářejí nejvíce pracovních míst. Mají nízkou nezaměstnanost.
Podívejme se, jak jsou na tom Korea, Singapur a další. Investujme tedy do inovací a manuální práce automatizujme,“ řekl Vítězslav Lukáš.
Jak se v posledních letech proměnily sociální vazby mezi managementem a pracovníky? Vedoucí Katedry managementu FPH VŠE Stanislav Háša říká, že klasický management 1.0 se stává limitem
výkonnosti lidí, týmů i organizací. „V minulých 130 letech jsme trávili čas vymýšlením nových způsobů, jak dostat z lidí a dalších výrobních zdrojů co nejvíce. A to se nám daří. Výsledkem však je, že lidé pracují usilovně, ale chybí jim radost. Management 1.0 je o kontrole. Daří se mu dohlížet na to, že lidé dodají, co mají,“ říká člen Rady expertů ČMA. Úkolem dnešního managementu 2.0 podle něj není, aby lidé věřili v leadership svého nadřízeného, ale aby věřili ve svůj vlastní leadership. To je cesta moderního řízení firem – umožnit lidem smysluplnou práci.
Svět se dynamicky proměňuje a každá kultura vyznává jiné metody řízení a práce se zaměstnanci. Najít efektivní cestu pro české prostředí je velká výzva nadcházejících let. Srovnání východní a západní filosofie manažerského řízení představil na jedné z konferencí profesor Peter Staněk, slovenský ekonom a prognostik pracující ve Slovenské akademii věd i Institutu Equilibrium: „Máme tady čínskou cestu nazvanou intercepce pracovníků. Pracovníci se kontrolují navzájem a zároveň jsou zatíženi tolika rolemi a závazky, že nemají čas přemýšlet o ničem jiném. V Americe a Evropě tohle ale nemůže být cesta, která by zaručila příští strategický úspěch. Je třeba se dívat na pracovníky jako na spolupracovníky. Ne jako na ty, co lze vyždímat jak citron.“
Podobný způsob managementu vyznává i Soňa Jonášová ve svém Institutu cirkulární ekonomiky. Ten funguje systémem svobodného řízení, který se označuje jako „tyrkysová firma“. Takto úspěšně funguje INCIEN už 6 let. „Máme mladý tým. Pracujeme hodně s dynamikou, kreativitou a expertními rolemi. Není v týmu moc lidí, které by bavilo řídit další lidi, takže pracujeme s vysokou mírou zodpovědnosti. To na druhou stranu vyžaduje pravidelné diskuze, semináře a přerozdělování kompetencí,“ vysvětluje Soňa Jonášová.
Cirkulární ekonomika a udržitelnost firem však v dnešní době není už jen poptávaná součást firemní kultury, ale stává se dokonce konkurenční výhodou a základním východiskem přemýšlení o fungování firem. Své o tom ví i podnikatel a vizionář Martin Hausenblas, jehož textilní firma Malfini na těchto principech úspěšně vyrostla. Kde bral inspiraci? „Velmi mě zaujala knížka Biomimikry od Janine Benyus. Když necháte člověka někde 30 let, tak většinou po něm zbude nepořádek. Příroda však za tu dobu vytvoří stabilní ekosystém. To znamená, že dělá sakra něco dobře. Minimálně udržitelně,“ zamýšlí se Martin Hausenblas a dodává: „Všechno v přírodě funguje na slunce. Když tedy lidé zvolí jako energetický zdroj slunce, tak to bude fungovat. Příroda také všechno recykluje. Když tedy přírodní mechanismy aplikujete ve firmě, tak ta firma je udržitelnější a odolnější než konkurence. To je základ úspěšného podniku.“
Inspiraci v říši zvířat našel také generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka. „V managementu můžete věřit v pavouka, nebo mořskou hvězdici. Vypadají podobně. Pavouk je rychlý, má pohotový systém rozhodování. Když mu ale utrhnete hlavu, tak je s ním konec. Hvězdice je pomalá, má distribuovaný nervový systém do všech chapadel. Když přijde predátor a jedno chapadlo ukousne, tak naroste další. Zároveň ale platí, že hvězdice se nikdy nepohne, pokud se všech 5 chapadel neshodne, že se má pohnout.“ Jan Juchelka se proto po nástupu do Komerční banky v roce 2017 rozhodl transformovat celý management. Jeho strategie zavádění agilního managementu přinesla natolik signifikantní výsledky, že se Komerční banka dostala do odborné studie Harvard Business School.
Česká manažerská asociace proto bude propagovat zajímavé myšlenky svých členů, expertů a ambasadorů i v roce 2022. Díky českému předsednictví v EU má šanci ukázat příklady dobré praxe i za hranicemi České republiky.