Analýza velké deprese nám pomohla předpovědět krizi z roku 2008. Uvědomíme-li si myšlenku kauzálního propojení, budeme se pro rok 2023 moci naučit tři důležité věci, které se v historii opakují znovu a znovu, ale občas ne během našeho života. Právě proto se nám jeví jako nové.

Za prvé je to akumulace obrovského dluhu, který je zpeněžen, což znamená, že jde o hodnotu peněz. Jde o to, odkud peníze pocházejí a komu je bude třeba vrátit s úroky. Tak to bylo vždy v průběhu celé historie. Pokud peníze nestačí, je třeba je vytvořit. Úvěry vyvolávají inflaci, jelikož to nejsou skutečné peníze.
Druhým bodem jsou vnitřní konflikty.
Pokud provedeme analýzu populismu a podíváme se na rozdíl v blahobytu a hodnotách, bude jasné, že je nyní největší od období 1930–1945, což je docela pochopitelné. Chudí chudnou, bohatí bohatnou.
Třetí bod – obrovský mocenský konflikt.
Dnešní uspořádání světa bylo založeno v roce 1945. Je to také zákonitost, která se neustále opakuje. Jak?
Vypukne válka, pak vítězové určují světový řád, tedy pravidla hry. Proto je sídlo OSN v New Yorku, sídlo MMF a Světové banky ve Washingtonu. Tak vznikla nadvláda, kterou vytvořila dominantní země.
V USA bylo soustředěno 80 % světové peněžní zásoby, v té době to bylo zlato. Byla to ekonomika v rozsahu poloviny celosvětové a s monopolem vojenské moci.
Ony (vlády) to dělají vždy stejným způsobem.
Vzniká krize, vlády tisknou nové peníze a berou si úvěry, protože tak stimulují ekonomiku. To vyvolává inflaci. Pak vlády zpřísňují měnovou politiku, protože vždy se musí něco obětovat.
A teď jsme přesně v takové situaci.
Když budeme hledat analogii a rozebereme rok 2022, pochopíme, že i zde probíhají politické procesy. V USA se konaly volby, v Číně proběhl 20. sjezd Komunistické strany, na kterém byla zvolena nová vláda.
A teď si vezměme roky 2023 a 2024. Kvůli takovému populismu se mohou objevit nesmiřitelné rozdíly uvnitř států. Jinými slovy, je docela možné, že žádná strana nebude chtít prohrát volby. A když se taková moc změní, vznikne velký konflikt a pak tři výše uvedené faktory povedou k nevratným důsledkům.
Historie je vždy cyklická.
Nyní považujeme právě fiatové peníze za něco důležitého. Můžeme tisknout peníze a brát úvěry.
Ale nikdo nepokládá otázku, zda máme dostatek peněz. Jednoduše potřebujeme více peněz, abychom pokryli naše výdaje.
Žijeme v roztříštěném světě, systém alokace zdrojů již není založen na ekonomice, ale je řízen politikou
a ideologií.
Snažíme se o spolupráci, ale je pochopitelné, že marně, jelikož hrozí riziko konfliktů.
Existuje vnitřní riziko – občanská válka. Je otázkou, jak budeme rozdělovat zdroje v rámci státu, a v této věci jsou lidé připraveni ke střetu.
Stejné rysy jsou charakteristické
i pro mezinárodní arénu, například princip „Amerika nade vše“ – co to znamená?
V tomto případě může dojit k válce. Efektivita už není nejdůležitějším parametrem, na prvním místě je přežití a riziko války, a to logicky mění naše chování.
Hodnota peněz klesá, což bude nadále vést k nárůstu počtu konfliktů a zvýšení inflace. Inflace vyvolává vnitřní politické konflikty, a toto bude klíčovou otázkou pro volby v roce 2022 a 2024.
Tak to prostě funguje.
Mezitím jsme svědky lokálního konfliktu Ukrajiny a Ruska a konfliktu USA a Číny.
To je vysvětlitelné z hlediska souboje velkých sil, a pokud se podíváte do dějin, pochopíte, že se to děje znovu a znovu a moderní svět je rozdělen stejně, jak to bylo dříve.
Takže na základě analýzy tohoto roku a dalšího a následujícího po něm vnímáme věci, které bylo těžké si představit, ale postupně se stávají realitou.
Kompromis už neexistuje. Jde o použití moci, i to je stále zřetelnější.

V roce 1971 USA došly peníze a stát vyhlásil platební neschopnost. Bylo to přesně tak, tenkrát ještě papírové peníze, jako jsou dolary, byly jako šeky v šekové knížce, jelikož neměly žádnou hodnotu kromě té, že by mohly být vyměněny za zlato, které v té době hodnotu mělo.
Ale Spojené státy utrácely mnohem více peněz, než si dokázaly vydělat, a tak papírových šeků vypisovaly mnohem víc, než měly zlata v bance, aby si za něj vyměnily.
Když lidé začali převádět tyto šeky v bankách na „zlaté“ peníze, množství zlata v USA začalo klesat a brzy se ukázalo, že USA nejsou schopny splnit svůj závazek ohledně výměny všech stávajících papírových peněz. Proto lidé, co měli dolary, si je spěchali vyměnit do vyčerpání zlata.
Prezident Nixon si uvědomil, že Spojeným státům brzy dojdou skutečné peníze (zlato), a v nedělní večer 15. srpna 1971 v televizním přenosu informoval svět, že USA ruší svůj závazek, který umožňoval lidem vyměňovat dolary za zlato. Samozřejmě to řekl jinak, aniž by dal najevo, že USA deklarují selhání, ale podstata byla taková.
Strašná krize? Ne, den nato akciový trh začal růst.
Abychom to pochopili, musíme se ponořit do historie. Totéž se stalo v roce 1933 a mělo stejný důsledek, tehdy byly papírové dolary také vázány na zlato, které USA došlo, protože utrácely více papírových peněžních šeků, než by mohly vyměnit za zlato.
Prezident Roosevelt v rozhlase oznámil, že ruší závazek státu vyměňovat dolary za zlato.
V obou případech přerušení vazby americké měny na zlato umožnilo Spojeným státům utrácet více, než vydělávaly, jen díky tisku většího množství papírových dolarů.
Vzhledem k tomu, že počet dolarů se zvýšil bez růstu bohatství státu, hodnota každého dolaru klesla. Když tyto nové dolary vstoupily na trh bez odpovídajícího zvýšení produktivity, šly na nákup většího množství akcií a komodit, což způsobilo růst jejich cen – inflaci.
A pak přišly velké války a deprese. Nepřipomíná vám to něco?
V roce 2008 také tiskly, aby zmírnily dluhovou krizi způsobenou hypotečními úvěry. V roce 2020 též, tentokrát aby zmírnily ekonomickou krizi způsobenou pandemií.
Celá tato zkušenost mě přivedla k téměř instinktivní touze hledat v minulosti podobné situace, abych se do budoucna naučil, jak se s nimi správně vypořádat.
Protože historie se bude opakovat, jinak to být nemůže.

KushnirCrypto

Tyto věci jsou důležité pro náš život, ale jak jsem řekl, většina lidí o nich neví. Ale nejsem badatel, nesnažím se psát učebnici dějepisu.
Cílem naší společnosti je pomoci lidem dělat rozhodnutí, která jsou v dnešní době efektivní. Jsou to čistě praktické otázky: „Co bude dál?“ a „Co dělat?“
Nejsme vlády, které by se v krizi měly zabývat restrukturalizací dluhů jako deflačním mechanismem (mimochodem, to vlády neudělají), nemůžeme vám natisknout nové peníze nebo vás požádat
o snížení nákladů.
Pomáháme určovat jednotlivé priority, ochraňovat kapitál prostřednictvím nových blokchainových technologií a profitovat z reinvestovaného kapitálu v rámci kryptoměnového podnikání.
Zabýváme se tím, co pomůže překonat hrozící světovou ekonomickou krizi a věřit v budoucnost.
My máme všechny možnosti mít správu ve vlastních rukou, vy máte na výběr!
Blockchainové investice jsou dostupné pro všechny.

 

KushnirCrypto s.r.o
IČO 17174384
Praha Pařižska 21
concierge@kushnirfund.com