Loading color scheme

Jan Smigmator. Na nekonečné vlně Swingu

Zpěvák Jan Smigmator (33) patří mezi hudebníky, kteří už od útlého mládí dobře věděli, kterým směrem se budou ubírat jejich umělecké kroky. Jazz a swing totiž jeho srdce zasáhly už v prenatálním období. Když pak jako malý kluk prohledával tatínkovu sbírku elpíček, naprosto automaticky sahal po albech Franka Sinatry, Louise Armstronga nebo Elly Fitzgerald.

Když se zamyslíte nad světovou hudební scénou, kdo je pro vás tím největším zpěvákem historie?
Zamýšlet se příliš nemusím! Za největšího zpěváka všech dob považuji jednoznačně Tonyho Bennetta. Dokonce i Frank Sinatra, kterého taky nesmírně obdivuji, na jeho adresu řekl, že právě Bennett je podle jeho mínění vůbec tím nejlepším ze všech. Tak to vidíte, máme s králem žánru stejný názor. (smích)

Zmínil jste se o Franku Sinatrovi. Ten je pro vás také velmi zásadním. Na jeho počest jste v roce 2015 uspořádal koncertní turné Sinatrology, které se stalo jednou z největších světových oslav Sinatrova stého výročí narození. Jak vás to vůbec napadlo a jak jste dal dohromady všechny ty úžasné hosty?
Frank Sinatra byl a jednoznačně i navždy zůstane králem žánru. Swingař každým coulem, kterého zná dodnes celý svět. Nejmladší generace možná už netuší, do to byl Frankie Boy, ale jednoho dne se k jeho písním proposlouchá úplně každý. Za to bych dal ruku do ohně. Projekt Sinatrology jsem v hlavě nosil několik let. Když se pak přibližoval rok 2015, dal jsem dohromady skvělý realizační team, svolal své hudební přátele ze všech koutů světa a vznikl projekt, který skutečně neměl nikde jinde na planetě obdoby. Naše koncerty navštívilo osm tisíc diváků a jen v Praze jsme třikrát vyprodali Obecní dům. Rozpočet koncertů byl téměř šest milionů a pustit se do toho byla opravdu pěkná sázka do loterie. (smích) Na začátku jsme totiž s mými kolegy neměli ani korunu. Ovšem nadšení, oddanost žánru, vize, skvělý tým a dobří lidé kolem zajistili, že se vše podařilo a my jsme až na pár drobných sponzorských darů všechno ufinancovali ze vstupenek. Byl to jeden velký zázrak a zároveň důkaz toho, že je všechno možné.

Swingovou hudbu a písně Velkého amerického zpěvníku ovšem nepropagujete pouze na svých koncertech, ale také ve vlastním hudebním pořadu v rádiu. Klub Evergreen vysíláte na vlnách Českého rozhlasu Dvojka už řadu let a jak vím, těší se velké oblibě posluchačů. Co pro vás osobně znamená práce v rozhlase?
Práce? To není žádná práce. To je zábava. (smích) Nerad bych se opakoval, ale i Klub Evergreen je jedním velkým splněným snem. Když jsem studoval konzervatoř, všechny volné chvíle jsem trávil v prodejně s cédéčky na Václavském náměstí, kde jsem utrácel téměř veškeré své kapesné. Koupil jsem si třeba sběratelské album s živými nahrávkami Sinatrových koncertů a pak týden držel hladovku, protože jsem neměl na obědy. Takový jsem byl blázen. Svoje oblíbená alba, nebo hudební novinky jsem pak pouštěl kamarádům, rodičům, bráchovi a vždy jim k tomu vyprávěl nějaký ten příběh, jak které album vznikalo, kde ho dotyčný umělec nahrával, kdo je autorem hudby. Myslím si, že jsem byl až otravný. Sbírka muziky se ale rozšiřovala a když pak přišla nabídka na vlastní hudební pořad v Českém rozhlase, po kterém jsem vždycky tak toužil, byl jsem dokonale připraven. Na vlnách Dvojky vysílám společně se zpěvačkou Dashou, mojí spolužačkou
z konzervatoře, každou sobotu, teď nově od 19:10, tak si nás někdy nalaďte. Jsem si jist, že vás bude Klub Evergreen bavit.

Na čem teď momentálně pracujete?
Je toho hodně, ale nejvíce času mi teď zabírají přípravy nového alba. Vyjde příští rok na podzim u Supraphonu a v lecčem pro mě bude nové. Zpívat totiž budu poprvé výhradně česky. Pár písní jsem napsal společně s klavíristou Dr. Svatoplukem Smolou, mým úhlavním kamarádem, a velkou radost mám z toho, že několika texty se na novém albu podílí například Václav Kopta, nebo Ester Kočičková. Pokud jde o kapelu, zakládám svůj vlastní big band a co se týká nového zvuku a celkového aranžérského pojetí, spoluproducentem alba se stal skvělý jazzový klavírista, aranžér a skladatel Jan Steinsdörfer. Řadu let je velmi dobře etablován na scéně pop music a přesně tento přesah jsem pro svůj nový projekt potřeboval. Spolupracoval třeba s Ewou Farnou a teď nově hraje s kapelou Chinaski. Opravdový borec!

Můžete pozvat čtenáře Statussu na nějaký koncert? Co vás teď v nejbližší době čeká?
S ohledem na přípravy alba a nové kapely si dávám letos oddych od velkých koncertů v Lucerně, ale před Vánoci mě čekají třeba čtyři velmi speciální koncerty v Malostranské besedě. Doprovodí mě můj jazzový kvartet rozšířený o smyčce a jako hosty jsem pozval Jitku Zelenkovou, běloruského akordeonistu Aliaksadra Yasinského a dvě nesmírně talentovaná dvojčata, Alexe a Maxima Šestákovi. Je jim jedenáct, jeden hraje na saxofon, druhý na klavír a už příští rok by se měli oba objevit v televizní soutěži America’s Got Talent.


Čtenáře Statussu bych obzvlášť rád pozval na jeden z koncertů s přívlastkem „GALA“ 20. a 21. prosince. Zážitek z hudby zde totiž umocní skvělá vína z Vinařství Skoupil, světově nejoceňovanější whisky Glenfiddich a delikatesy od cateringové společnosti Vyšehrad. Vše v ceně vstupenky. Už teď se moc těším, až se v Malostranské besedě v předvánočním čase potkáme.

AKTUÁLNÍ ČÍSLO

 

001 Titulka 62

Naši partneři

 

Banner cafedock

Banner cafedock2

Banner felixir

Banner lexus

Banner Ticket

Banner secret

Banner Lazne

Banner reviderm

Banner spa

Banner vino

Banner BT

Banner napoleon