Rakousko-brazilský barytonista

Rakousko-brazilský barytonista Miguelangelo Cavalcanti je sólistou Opery Národního divadla. V roce 2000 debutoval na scéně Státní opery jako Hrabě Luna ve Verdiho Trubadúrovi.
Zpěv studoval v Recife, Karlsruhe, na Bachově akademii ve Stuttgartu, na Královské hudební akademii v Londýně a v Paříži. Ve studiích pokračoval u A. C. Mediny, E. Saque a G. Hornika. Jeho pěvecké začátky jsou spojeny s Teatro Nacional de Sâo Carlos v Lisabonu. V letech 1995–2001 byl sólistou Opery v Grazu. Byl stálým hostem v Théâtre Royal de la Monnaie v Bruselu, účinkoval v Teatro Filarmonico ve Veroně i v operních domech v Lipsku, Hamburku, Kolíně nad Rýnem a Basileji. V letech 2004 až 2011 byl sólistou Státní opery Praha. Od roku 2011 je sólistou Opery Národního divadla a Státní opery. Ve Státní opeře ztvárnil řadu klíčových rolí barytonového repertoáru, např. Escamilla (Bizet: Carmen), Verdiho Rigoletta, Nabucca, Germonta (Traviata), Hraběte Lunu (Trubadúr), Rodriga (Don Carlo) a Amonasra (Aida), Donizettiho Enrica (Lucie z Lammermooru), Pucciniho Scarpiu (Tosca), Wolframa (Wagner: Tannhäuser) nebo Jochanaana (R. Strauss: Salome). Dále zde vystoupil např. jako Guglielmo (Mozart: Cosi fan tutte),  Lescaut (Puccini: Manon Lescaut), Monforte (Verdi: Sicilské nešpory), Schaunard (Leoncavallo: Bohéma), Marcello (Puccini: Bohéma) nebo Presto (Poulenc: Prsy Tirésiovy).
Kromě operního repertoáru se věnuje koncertní tvorbě a věrný zůstává i brazilské hudbě (Heitor Villa-Lobos, Carlos Gomes, César Guerra-Peixe, Alberto Nepomuceno). Hostoval na festivalech v Bregenzu a Salcburku, na Beethovenově festivalu v Bonnu, festivalu v rakouském Attersee a Festivalu Bély Bartóka v Maďarsku nebo na Carinthischer Sommer. Od roku 2015 vede mistrovské kurzy na konzervatořích a univerzitách v Brazílii.

 

Ve svém životě jsem vděčný, že se mohu přiklonit k něčemu novémuNěkdy se všichni musíme naučit počkat na správný čas, abychom učinili správné rozhodnutí.

Žít znamená probouzet se každý den s vědomím, že zázrak života je třeba prožívat jako božské požehnání, protože mnozí usínají a už nikdy se neprobudí.

Stále více mě těší být v kontaktu s přírodou

Doufám, že jednou budu moci odpustit všem, kteří mi zavřeli dveře před nosem, když jsem je nejvíce potřeboval.Je důležité si uvědomit, že nikdo není u moci věčně, stejně jako my všichni máme přechodnou dobu na tomto světě, ve kterém žijeme, buďte sami sebou a neztrácejte svou podstatu ve snaze zavděčit se těm, kteří si vás neváží a nezaslouží si vás.

Vždy se snažte nedovolit, aby někdo zničil váš vnitřní klid

Potřebujete mít co nejvíce peněz, dokud máte čas žít svůj život, aniž byste byli vězněm nebo otrokem svých vlastních peněz. (Vždycky jsem žil, aniž bych měl tolik peněz)

Mám rád Prahu, protože je to kolébka kultury, která se nachází uprostřed Evropy a dýchá z ní umění od architektury až po klasickou hudbu.

Chci změnit filozofii, že i když je to málo, vždycky můžeme přispět tím, že pomůžeme těm nejpotřebnějším. Vždy se najde způsob, jak přispět. Já například přispívám hudbou na charitativních koncertech, stejně jako mohu přispět svým uměním.

Nejlepší odborník je ten, kdo neupřednostňuje své ego před svými schopnostmi

Nyní se obávám, že s dobrou klasickou hudbou, zejména v operních domech, se bude i nadále zacházet jako s velkým cirkusem a varieté.

Moje tajemství úspěchu zní: to, co nazýváme úspěchem, je relativní, že? Když sleduji, jak léta plynou, mé vlasy bělají a hlas zůstává díky vytříbené technice ve výborné kondici. To je určitě tajemství mého největšího úspěchu. Není lepšího daru pro zpěváka než vědomí, že hlas vydrží v čase navzdory všemu a všem... Jsem vždy vděčný za učení, které jsem dostal od svých mistrů, kteří byli vynikajícími učiteli a lidmi.