International Music Festival Český Krumlov – 2021

Děkujeme, že jste 30 let s námi

Třicet let. Tak dlouho se v Českém Krumlově koná Mezinárodní hudební festival. Patří k nejvýznamnějším u nás a ví se o něm ve světě. Nenapodobitelná je rok co rok jeho atmosféra. Kdo někdy zažil některý z koncertů pod širým nebem, nemůže zapomenout. Na město, na tóny, které se linou z jeviště a dostávají ve tmě jiný nádech. Romantický, podmanivý, zasněný. Takový zážitek nemůže nabídnout sebelepší koncertní sál na světě. Hudba v Českém Krumlově jej umožňuje.
Na festivalu zazářily hvězdy světové klasiky: Plácido Domingo, Renée Fleming, Jonas Kaufmann, Elīna Garanča, José Cura, Juan Diego Flórez, Dmitrij Chvorostovskij, Mischa Maisky anebo jazzmani Arturo Sandoval, James Morrison a Maynard Ferguson. Návštěvníky ale nadchlo i to nejlepší, co mohla za tři desetiletí nabídnout domácí scéna. Vystoupili zde Eva Urbanová, Dagmar Pecková, Václav Hudeček, Ivan Ženatý, Adam Plachetka, Ivo Kahánek a bezpočet dalších. Taktovku pozdvihla plejáda dirigentů, od Vladimira Aškenazyho přes Maxima Šostakoviče, Jiřího Bělohlávka až po Semjona Byčkova. Celkový výčet je dechberoucí: 12 514 umělců 40 národností zde za dosavadních 29 let okouzlilo na 300 000 diváků.
S hrdostí se festival ohlíží za svými 30 lety a vkráčí do dalších desetiletí. Na svých pevných kamenech chce stavět a dál tvořit nezapomenutelné umělecké zážitky pro vás, příznivce festivalu, partnery, milovníky hudby a umění.

 

Jaromír Boháč

Úspěšný manager, skladatel, a především zakladatel a prezident prestižního Mezinárodního hudebního  festivalu Český Krumlov

Mezinárodní hudební festival Český Krumlov letos slaví 30 let. Jak festival vznikl?
Někdy se říká, že nejlepší věci vznikají náhodou. To je případ našeho festivalu. V roce 1991 mě požádal Jaroslav Krček, abychom jako firma pomohli zachránit v Českém Krumlově Festival komorní hudby. Jeli jsme spolu na obhlídku a při ní jsem se seznámil s lidmi, kteří chtěli festival zachránit. Podařilo se nám ještě v tomtéž roce v září festival realizovat. Genius loci města a zámku je tak silný, že jsem přišel na podzim roku 1991 do firmy s návrhem, abychom založili novou hudební tradici, která by ale nebyla v hudbě nijak omezena. Dali jsme se do práce, aby se v roce 1992 uskutečnil 1. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov. Trval sice jen 6 dní, ale základní kámen byl položen. Důležití, kreativní
a pracovití lidé se sešli ve správný čas na správném místě.

Letošní rok nabízí pestrý program. Přijede operní legenda Plácido Domingo nebo jeden z nejlepších
jazzových hudebníků na světě Billy Cobham. Na co dalšího se mohou návštěvníci těšit?
Přivítáme například vynikajícího pěvce Adama Plachetku, španělskou houslistku Leticii Moreno, laureáty mezinárodní televizní soutěže Virtuosos V4+, hvězdy broadwayských muzikálů nebo mladého klavírního virtuosa Jana Čmejlu. Koncertů je od 4. do 18. září opravdu hodně a myslím, že si z pestré nabídky vybere každý. Navíc jsme si letos přichystali novinku v podobě Festivalové zóny, o kterou pečuje Jana.

COVID-19 zamával se všemi odvětvími života. Jak ovlivnil Festival Krumlov?
Pandemie COVID-19 nás všechny hodně zasáhla. Do poslední chvíle jsme nevěděli, zda a v jakém rozsahu se festival uskuteční. Musím říct, že to byl nejtěžší rok, který jsem za celou dlouhou festivalovou historii zažil. Zkrátka nevíte, jak se máte rozhodnout, aby to bylo správně. Kolem nás řada pořadatelů zrušila festivaly bez náhrady, jiní přeložili vše o rok, někteří uspořádali festivaly v menším rozsahu a k tomu se v průběhu příprav stále mění podmínky pro samotné pořádání. Nakonec jsme se rozhodli původní festival konaný v létě zrušit a nahradit ho novým zářijovým termínem.
A pořád přitom žijeme v nejistotě, zda nám bude vůbec umožněno vše realizovat. Věříme však, že se situace zlepšila a my se se všemi v září v Českém Krumlově potkáme. Velké díky patří samozřejmě lidem a společnostem, kteří mají k Mezinárodnímu hudebnímu festivalu Český Krumlov vřelý vztah a velmi nás v této nelehké době podporují a chtějí, aby se letos navzdory složitějším podmínkám festival uskutečnil.

Znáte se s Janou již 19 let. Jaké to je být spolu doma i v práci? Snažíte se rodinný a pracovní život oddělit?
Myslím si, že s tím nemáme žádný problém. Často doma o práci mluvíme, sdělujeme si i jiné pohledy na řešení problémů, ale pořád se profesně respektujeme. Pracovní život se stal nedílnou součástí toho rodinného a možná i díky našim rozdílným povahám to funguje. Často je dobré poslechnout si názor druhého pohlaví na řešení pracovních záležitostí. V práci to navíc máme poměrně striktně rozdělené, kdo o čem rozhoduje. Takže střetů je minimálně.

Přišel někdy moment, kdy jste si řekl, že už je skloubení osobního života s pracovním náročné tak moc,
že byste svůj byznys v Českém Krumlově ukončil?
Za těch třicet let určitě byly chvíle, kdy jsem o tom přemýšlel. Ale festival je moje miminko, a to se neopouští. Dnes už je sice po třiceti letech dospělé, ale je kolem něj stále hodně starostí.

Máte vůbec čas na koníčky?
Přes dvacet let chovám ryby a posledních 10 let trénuji nejen svoje děti ve fotbalových dovednostech. U obou koníčků si velmi odpočinu, a navíc jsou oba fyzicky náročné. Od dětství jsem se věnoval fotbalu a je pro mě moc milé, že David i Natálie jdou zatím v mých šlépějích. Sice u mě pak zvítězila hudba, ale uvidíme, co je v životě ještě potká.

Když jste zmínil děti a podíváte se do budoucnosti, vidíte v nich své nástupce?
Mám z předchozího manželství dceru Gabrielu. Je jí 30 let a dostalo se jí díky její velké touze pracovat v oblasti umění velmi dobrého vzdělání i zahraničních zkušeností. Už spolu na festivalu druhým rokem velmi intenzivně spolupracujeme a práce se jí daří. Má své představy, jak festival vylepšit a já pak už budu jenom dobrým rádcem. Takže jsem ohledně budoucnosti festivalu optimistou. David
a Natálie chtějí být vrcholovými sportovci, jsou zatím ve svých hlavách velmi dobře naladěni a já věřím, že se jim to podaří.

Vaše tajemství úspěchu?
Klíčem k úspěchu je, podle mého názoru, a to nejen v našem oboru, pracovitost, invence, naslouchání kolegům, vzdělanost a schopnost překonávat překážky. Doba, ve které vznikala tradice festivalu, byla svým způsobem ojedinělá a museli jsme se často takzvaně učit za pochodu.

 

Jana Havlová

Majitelka restaurace Latrán, Zámecké jízdárny v Českém Krumlově a organizátorka exkluzivních eventů a firemních akcí

Jano, jste kreativní a talentovaný člověk, krásná a stylová žena, máte nejen čas být starostlivou matkou dvou dětí, ale také managerkou restaurace a Zámecké jízdárny, organizátorkou eventů. Povězte nám něco o sobě a o své práci.
To, co dělám, pro mě není jenom práce. Je to něco, co mě naplňuje, nabíjí a také inspiruje. Často je to exploze pozitivní energie a někdy i negativní, a to je na mé práci asi to nejtěžší. Najít vždy ten správný balanc a dokázat vstřebávat opravdu těžké chvíle. V gastronomii pracuji již 20 let a 13 let podnikám. Pocházím z Českého Krumlova, kde jsem do 20 let pracovala a žila a poté se odstěhovala do Prahy. Bylo mi teprve 21 let, když jsem dostala příležitost pracovat v hotelu Le Palais Art Hotel na managerské pozici. Byla to pro mě těžká zkouška, ale zároveň důležitá škola života.

Vaším hlavním byznysem je restaurace a eventy, každoročně se také podílíte na realizaci Mezinárodního hudebního festivalu. Poslední rok a půl podnikání v gastronomii a kultuře moc nepřál. Jak jste se s pandemickou situací poprali?
Jednoznačně to byly nejtěžší chvíle v mém profesním životě. Je nepopsatelné, jak těžké a bolestivé to pro mě bylo a stále je. Cítila jsem v tu chvíli také velkou zodpovědnost za naše zaměstnance, a tak jsem v této těžké době nikoho nepropustila a stále jsem doufala, že se brzy vše vrátí do normálu. Bohužel to trvalo déle a stálo to opravdu hodně peněz. Pevně věřím, že se brzy vrátíme do stejného pracovního režimu, jako tomu bylo před pandemií, ale také vím, že to bude ještě nějakou dobu trvat.

Český Krumlov byl vždy přeplněný turisty. Jaké bylo pozorovat vylidněné město?
Český Krumlov je jednoznačně jedno z nejkrásnějších měst v České republice a turisté byli jeho běžnou každodenní součástí. Pohled na vylidněné město byl velmi deprimující a musím přiznat, že první cesta do vylidněného Krumlova byla v slzách. Byly to opravdu moc těžké chvíle a jen pevně věřím, že už se tato doba nevrátí.

Život se snad ve všech odvětvích vrací do normálu. Jak se aktuálně daří vašemu oboru?
Gastronomie dostala opravdu velkou a bolestivou ránu, která se bude hojit dlouho. Vzhledem k tomu, že podnikám v turistickém městě, tak musím říct, že hlavní sezóna v restauraci je tu v plném proudu a daří se částečně zotavit. Ale dva měsíce vám nepomůžou dohnat tak velké ztráty. Do Českého Krumlova se musí vrátit zahraniční turisté, kteří navštěvovali město i mimo hlavní sezónu. Bez toho není možné personálně a ekonomicky situaci zvládnout. Co se týče akcí v Zámecké jízdárně, tak tam to bude bohužel ještě nějaký čas trvat.

Jak moc je náročné realizovat během festivalu souběžně akce pro návštěvníky a partnerské eventy?
Náročné je to určitě hodně, ale já říkám, že zvládnout se dá vše. Je to takový maraton akcí, kdy se musíte především obklopit spolehlivými, a hlavně pracovitými lidmi, což bude letos náročné. Hodně kvalitních lidí odešlo kvůli COVIDu-19 úplně z oboru a těžko se nahrazují. Ale zvládnout se to musí a já se na tyto akce už moc těším. Mnoho let připravuji eventy našim partnerům a díky dlouhodobé spolupráci máme velmi pěkné vztahy, kterých si moc vážím. Letos se též moc těším na nové partnery a jejich akce a věřím, že budou spokojeni a okouzleni nezapomenutelnou atmosférou festivalu.

Novinkou letošního ročníku je Festivalová zóna. Na co se mohou její návštěvníci těšit?
Festivalová zóna je krásný projekt a díky našim partnerům nabízí návštěvníkům opravdu mnoho zážitků. Zóna je otevřená už několik týdnů, a protože jsem teď v Českém Krumlově pořád, vidím každý den spokojené tváře a z toho mám opravdu velkou radost. Pivovarská zahrada se od úterý do neděle proměňuje v tepající festivalové centrum ideální pro rodinná i přátelská setkávání, ať už se jedná o obyvatele města, turisty nebo návštěvníky festivalu. Ve Festivalové zóně je možnost občerstvení jak pro dospělé, tak pro děti. Pro všechny jsou na malířských stojanech připraveny skici na plátně se siluetami kouzelného krumlovského města, stačí vzít štětec a začít tvořit svůj vlastní obraz. Kdo chce trochu pohybu, může si zacvičit jógu za doprovodu živé hudby nebo si zahrát badminton či pétanque, stát se pilotem formule 1 a zajet si na trenažéru okruh Monza nebo vyzkoušet různé deskové hry. Večery patří koncertům, party s DJ nebo letnímu kinu. Program je opravdu pestrý a věřím, že nás bude navštěvovat čím dál více lidí, kteří budou odcházet spokojení.

S Jaromírem se znáte již 19 let. Jaké to je být spolu doma i v práci? Snažíte se rodinný a pracovní život oddělit?
O to se snažíme neustále. Myslím, že můj muž je v tom o trochu lepší než já. Zvykl si, že jsem stále na telefonu vzhledem k tomu, že řeším provoz restaurace. Za ty dlouhé roky partnerství jsme si však vytvořili systém, abychom byli v pohodě. Například hodně filtruji, co mu o práci řeknu, jelikož doma už chci mít klid, relax, dát si sklenku dobrého vína a povídat si také o jiných věcech než jen o práci. A to si myslím, že nám funguje.

Podnikáte už 13 let. Když byly vaše děti malé, tak jste pracovala. Jaké bylo skloubit byznys s vaší rolí matky?
Hodně nám pomáhala rodina a někdy také chůvy. Snažila jsem se být s dětmi co nejvíce, ale ne vždy to bylo možné. Chodily do školky v Praze, ale také v Krumlově. Zkrátka jsme to střídali. Když začaly být školou povinné, bylo to samozřejmě komplikovanější. Ale musím říct, že jsme měli štěstí na skvělé třídní učitele, kteří nám naše pendlování mezi Prahou a Krumlovem mnoho let tolerovali, a tak se to dalo zvládat snadněji. Pro rodinu je vždy náročné, když jsou oba rodiče vytížení. Ale myslím, že jsme to zvládli dobře jak my, tak naše dvě děti.

Přišel někdy moment, kdy jste si řekla, že už je skloubení osobního života s pracovním náročné tak moc, že byste svůj byznys v Českém Krumlově ukončila?
Nedovedu si vůbec představit, že bych opustila svou práci. To je láska na celý život. Jak jsem již říkala, všechno se dá zvládnout a toho se držím.

Vaše tajemství úspěchu?
Zásadní je podle mého dělat, co vás baví. Když se věnujete práci, které vás naplňuje a kterou milujete a těšíte se do ní, pak jste našel ten správný klíč k úspěchu. Také si myslím, že patřím mezi lidi, kteří si váží všeho, co mají kolem sebe. Každá situace, ať špatná nebo dobrá, mě stále někam posouvá. Důležité je také se nevzdávat a vše se následně dostaví samo.