„V dnešní době přibývá pacientů, u kterých jsou prokázány alergické reakce na plísně. Plísňové spory se mohou vyskytovat v ovzduší. Můžeme je vdechovat a tím vzniká vyšší riziko reakcí. Plísně se vyskytují ve vlhkém a teplém prostředí. Příčinou, je často nedostatečné větrání v místnostech. Dobře se jim daří na vlhkých stěnách, ale také se mohou držet v tapetách, matracích, květináčích, ale i klimatizacích. Klinickým příznakem bývá slzení a pálení očí, dechové potíže nebo kožní projevy. Čím déle působí plísně, tím dochází k senzibilizaci člověka a zhoršení projevů. Je vhodné nejen předcházet těmto vlivům plísní, ale také je odstranit z našeho prostředí, které ovlivňují stav člověka.“
MUDr. Lucie Jarešová. Místopředsedkyně výboru České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP pro ambulantní segment a vedoucí lékařka, jednatelka DermaMedEst s.r.o.

Vlhké zdivo, nejčastější prostředí pro vznik plísní, může mít několik příčin. Od nezateplené zdi, kvůli které se v zimě přesouvá rosný bod na její vnitřní stranu a ta je následně mokrá, až po vnější zdroj, jako je např. zemní vlhkost v kombinaci s porušenou nebo chybějící hydroizolací, prasklý dešťový svod nebo narušený vodovodní řad, atd. Dle uvedených zdrojů vlhkosti je zřejmé, že se problém týká hlavně sklepních a suterénních prostor, ale kvůli vzlínavosti vody také přízemí. Typickým příkladem je přízemí v domě,
který je zasazen do svahu a jedna nebo více stěn jsou v zemi.
Dříve se sklepy používaly především k uskladnění uhlí, brambor, apod. A to i v Praze. Takže vlhkost nebylo třeba řešit. Co když ale dnes máme o využití suterénu zcela jinou představu? V dílně nechceme mít rezavé nářadí, v posilovně rezavé činky, ve fitness studiu vlhké karimatky nebo v archivu vlhké dokumenty.
A přece lze tyto prostory podobně využívat. Samozřejmě, nejlepší je zbavit se příčiny vlhkosti. Jenže, zkuste si představit, jak v centru Prahy obkopete činžák do několika metrů a snažíte se jej odizolovat.
A přece existuje účinné a ověřené spolehlivé řešení. Jedná se o použití lehkých, vysoce pórovitých desek IsoAir, které vlhkost natáhnou do sebe a odpaří ji právě ve velkých pórech. Pak stačí zajistit přiměřené větrání a je vyhráno! Povrch stěn zůstává suchý. A díky alkalickému prostředí desky nemá šanci přežít žádná plíseň! Jelikož hlavní složkou desky je drcený polystyrén, je stěna po instalaci příjemně teplá
a navíc nehořlavá (A2-s1,d0).
Při instalaci desek je potřeba dodržet určitá pravidla a postupy, které ale zvládne kterákoliv stavební parta či šikovný kutil. Desetiletá zkušenost ukazuje účinnost této metody. IsoAir pomohl vyřešit spousty metrů čtverečních vlhkého zdiva v rodinných domech, chalupách a hospodářských budovách. Tyto desky potkáte na zámku, v nemocnici i bance. Tedy, ve většině případů se jedná o sklepní nebo suterénní prostory, ale výjimkou nejsou obytné místnosti, garáže, koupelny nebo místnosti se saunou nebo bazénem. Aplikovány jsou v restauracích i penzionech.
Pokud vás trápí vlhké zdivo, neváhejte se obrátit na www.isoair.cz. Provedeme diagnostiku na místě s proměřením vlhkosti ve zdivu, navrhneme správnou desku, způsob aplikace. Doporučíme aplikační materiál i realizátora. Inspiraci můžete získat také v pořadu Polopatě. Budete překvapeni jednoduchostí systému a jeho účinností.

Izolační desky IsoAir

Existuje mnoho excelentních výrobků, u jejichž vzniku hrála podstatnou roli synchronicita, nebo, chcete-li, náhoda. Díky ní můžeme používat například dynamit, teflon a mikrovlnnou troubu, pít Coca-Colu a léčit
se penicilinem. Všechny tyto výrobky vznikly jako „vedlejší“ produkt při výzkumu něčeho zcela jiného.
Vznik izolační desky IsoAir, určené pro řešení vlhkých zdí, můžeme sledovat v následujícím příběhu.
Společnost IGLUBRICK GROUP a.s. vyráběla polystyrenbetonové panely určené pro stavbu rodinných domů a ke stěnovým výplním v nosných konstrukcích. Výroba probíhá tak, že se do formy o rozměrech 1 × 1  × 3 m nalije směs utvořená z drceného polystyrenu, cementového mléka a speciální přísady, která zajistí pevnost a kompaktnost výsledného výrobku.
Po 28 dnech se z již tvrdého bloku řežou panely o tloušťce 30–45 cm. Stavba z těchto panelů se již nezatepluje a stěny jsou navíc prodyšné a mají mimořádně velkou požární odolnost.
Odněkud přišla myšlenka, zkusit uříznout desku o tloušťce 6 cm. Jak se bude chovat? Bude kompaktní? Bude se lámat? Jak se s ní bude manipulovat? Otázek bylo mnoho… Deska se uřízla a kolega ji odvezl na chalupu. Zde ji opřel ve sklepě o vlhkou stěnu pokrytou černou plísní. Jaké bylo jeho překvapení, když přijel po třech týdnech a desku chtěl přenést na jiné místo. Za deskou zmizela plíseň a zeď byla
o poznání sušší!
Následoval výzkum, pokusy, několikanásobná úprava receptury, pár prvních aplikací a jejich následné
ověřování, atd. Stěžejní ověření provedli odborníci z Kloknerova ústavu po dvou letech od aplikace desek. Závěr zprávy říká, že deska do sebe natáhne vlhkost ze zdi a odpaří ji ještě ve svém „těle“, takže povrch stěny ošetřené deskou IsoAir zůstává trvale suchý! Jedinou podmínkou je občasné vyvětrání místnosti.
A deska pro vlhké zdivo, s unikátními a spolehlivými vlastnostmi, byla na světě.

Ing. Marek Novotný
Tel.: +420 602 326 191
marek.novotny@isoair.cz
www.isoair.cz